Včela poselkyně.

Adolf Heyduk

Včela poselkyně.
Přiletěla ke mně zlatá včela, lítala mi stále kolem čela, lítla za mnou z předsíně až v síňku, vždy kol mého panenského vínku. Když jsem zahnala ji, přišla znova, byla poselkyně včelařova, s lesklých křídel síťkou nataženou, abych jeho synu byla ženou. My však spolu přec se nepovedem, nechať by mě krmil samým medem, samým medem, samou kaší sladkou; myslivci jsem řekla za zahrádkou, s ním že půjdu konec světa třeba, nechať by měl jenom suchý chleba, jen když rty má jak květ máku v plání a dvě teplé paže k objímání. 43

Kniha Lotyšské motivy (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 23) (1901)
Autor Adolf Heyduk