Včela poselkyně.

Adolf Heyduk

Přiletěla ke mně zlatá včela, lítala mi stále kolem čela, lítla za mnou z předsíně až v síňku, vždy kol mého panenského vínku. Když jsem zahnala ji, přišla znova, byla poselkyně včelařova, s lesklých křídel síťkou nataženou, abych jeho synu byla ženou. My však spolu přec se nepovedem, nechať by mě krmil samým medem, samým medem, samou kaší sladkou; myslivci jsem řekla za zahrádkou, s ním že půjdu konec světa třeba, nechať by měl jenom suchý chleba, jen když rty má jak květ máku v plání a dvě teplé paže k objímání.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

724. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Adolf Heyduk)
  2. None (Adolf Heyduk)
  3. BĚLA (Adolf Heyduk)
  4. Jak rád! (Adolf Heyduk)
  5. Vzpomínky. (Adolf Heyduk)
  6. Různá křídla. (Adolf Heyduk)
  7. V odpočinku. (Adolf Heyduk)
  8. Kouzla panenství. (Adolf Heyduk)
  9. Zarostlé brázdy. (Adolf Heyduk)
  10. V cizině. (Adolf Heyduk)