Jak rád!

Adolf Heyduk

Letorost jsem bujná bujná ač jen malá(T6f) která nejblíž země z nizka kmene pučí(T6f) a když divou bouří odpadává skála(T6f) a mým stromem rodným vítr pláče skučí(T6f) jeho větve láme vrch když odpadává(T6f) a v tom pádu vlastním bratřím rány dává(T6f) tu se jedin smuten k drahé zemi shýbám(T6f) a na úkoj vlastní čelo jí zulíbám(T6f) Ach já bych ji líbal zem tu uplakanou(T6f) ach já bych ji líbal z jitra do soumraku(T6f) vždyť jsem rostl z kmene sílou jí mi danou(T6f) napájel se záhy rosou jejích zraků(T6f) kterými tak toužně hledí na vše kraje(T6f) v kterých drahé dítě vyproštěno ráje(T6f) O jak rád se v smutku k tobě matko shýbám(T6f) a na úkoj vlastní čelo tvoje líbám(T6f)

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

972. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Adolf Heyduk)
  2. None (Adolf Heyduk)
  3. None (Adolf Heyduk)
  4. LETNÍ DEN POTULNÉHO PĚVCE. (Karel Dostál-Lutinov)
  5. V odpočinku. (Adolf Heyduk)
  6. III. Slyš, cos se nese v ohlase (Adolf Heyduk)
  7. Pryč! (Adolf Heyduk)
  8. Vzpomínky. (Adolf Heyduk)
  9. Ven! (Adolf Heyduk)
  10. Kalno je nebe... (Adolf Heyduk)