Krušinka.

Adolf Heyduk

Na břehu říčky krušinka vzrostla, krušinka švarná, ani ne vysoká ani ne nízká; urostlá, pěkná. Rád jsem ji pěstil, zaléval pilně okopav půdu. Čím víc jsem pěstil, tím více rostla, tím více husté snítky se zmohly. Čím více bylo zbujelých snítek, tím více listů zelených měla; čím více listů, tím více květů, bohatých květů, bělostných květů; a čím víc květů bohatých bílých, tím více bobul; tím více plodů černých a trpkých. Vzpomínám stále krušiny švarné; vzpomínám vzrůstu, vzpomínám květu, hojného květu, bílého květu; a z toho květu černého plodu, hojného plodu, trpkého plodu. Vzpomínám při všem tebe má milá, snad že jsi dříve krušinkou byla!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

537. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KVĚTY (Otakar Theer)
  2. Sekáčova píseň. (Antonín Klášterský)
  3. Čekám. (Xaver Dvořák)
  4. Polní květy. (Josef Václav Sládek)
  5. XI. Jaro, to švarné pachole, (Vítězslav Hálek)
  6. O růžovém paloučku. (Adolf Heyduk)
  7. III. Před léty, Smrti, před léty (František Leubner)
  8. Deštík. (Josef Václav Sládek)
  9. Poslední prosba s lože. (Josef Pachmayer)
  10. 30. Zahrádka. (Jan Petr Jordan)