O růžovém paloučku.

Adolf Heyduk

U cesty blíže Morašic okrouhlý palouček leží, bílými květy zdobí se, jaro když po nivách běží, bílými květy, růžemi, daleko, široko voní, jde o něm pověst podivná, slyšte, jak z písně vám zvoní. Na morašickém paloučku po bitvy vražedném víru s lidem si dají knížata k věčnému pravice míru; takhle to přec jít nemůže, křivdy a spory se množí, na morašickém paloučku Pán Bůh se do toho vloží. Mír tady věčný ujedná k radosti celému světu; srdce, jež dávno uvadla, vzejdou zas k štěstí a květu. Proto je svatým palouček českému napořád lidu, kdo by ho v pole zorat chtěl, žal jenom klid a bídu. Zkusil to mnohý, darmo však zavláčel půdu, když osil, sám byl však smrtí pokosen, než růžný palouček kosil. Marno! Vždyť jako zázrakem divil se každý, kdo zhledl, krásněj než ondy palouček pyšně si růžemi vedl. Vedl a vede posavad, za vesny daleko voní – avšak lid hyne stále víc, a ta má hlava se kloní; přemítá, dumá napořád v kolotném myšlenek víru... Slyšíš-li, Bože? Neváhej, právu chcem, lásce a smíru!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

712. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XI. Na květoucí mezi v poli (Gustav Pfleger Moravský)
  2. KVĚTY (Otakar Theer)
  3. POSLEDNÍ KLAS. (Jaroslav Vrchlický)
  4. III. Před léty, Smrti, před léty (František Leubner)
  5. Krušinka. (Adolf Heyduk)
  6. Pole. (Josef Václav Sládek)
  7. Zapadlým básníkům. (Antonín Klášterský)
  8. Polní květy. (Josef Václav Sládek)
  9. None (František Serafínský Procházka)
  10. II. Starý park. (Jaroslav Vrchlický)