Naše hašteřivé černé děti...

Adolf Heyduk

Naše hašteřivé černé děti havraň by nám mohla záviděti, ňadra nám však hrozný plamen moří; hněv a vzdor tam rudým ohněm hoří. Jasno je tam, ale vlčno velmi; myšlénky tam vyjí, líté šelmy, jejich dravá zloba nezná meze, báťa čas však má je na řetěze.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

238. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z HOŘÍCÍCH ROZVALIN. (František Kvapil)
  2. XII. Jaký výkřik burcuje nás ze sna, (Antonín Klášterský)
  3. V tmách. (Ferdinand Písecký)
  4. Skály. (Herma Pilbauerová)
  5. DO BOJE. (Ferdinand Písecký)
  6. ELEGIE Z KONCE XIX. STOLETÍ. (Antonín Sova)
  7. MATČINY OČI. (Petr Křička)
  8. Píseň svobody. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  9. JISTOTA. (Božena Benešová)
  10. „Hrdě, hrdě, nevšímavě (Fanda Šimková-Uzlová)