Tam u Nagydaje na poli...

Adolf Heyduk

Tam u Nagydaje na poli cigánské srdce zabolí a při měsíčním světle uzříte růže zkvetlé. Tam postavil nás Rákoci; my stáli z rána do noci, však lítí nepřátelé nás porazili cele. Což, cigáň! Ať ji roztlukou! My nůž však vzali do rukou a topili jej v boku těch, nás kdo hnali v skoku. Ti zase na nás; tam i tu – sta růží kvetlo z pažitu – leč my jsme pevně stáli a volnost vysekali. Když klonilo se k půlnoci, k nám statný přišel Rákoci a při měsíčním svitě se rozplakal jak dítě. – Tam zhubili jsme porobu, leč sami klesli do hrobu, krev cedíce svou prostou, z níž černé růže rostou. A dnes – ó slavný Rákoci, nic nejsme víc než otroci; vrah nohama nás kope... Byl Mesiáš už, pope?

Patří do shluku

čert, kapsa, huba, dělat, kousek, páter, koláč, omáčka, sedlák, vyndat

436. báseň z celkových 604

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pán-panáček. (Josef Václav Sládek)
  2. POZVÁNÍ BACCHA K NOČNÍMU ŠLAPÁNÍ HROZNŮ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. MODLITBA ZA VLAST. (Josef Merhaut)
  4. ŠVARNÉ DĚVČE. (Adolf Heyduk)
  5. KRÁTKÁ PÍSEŇ (Josef Svatopluk Machar)
  6. 5. Měli jsme se, ach! tak rádi, (Václav Bolemír Nebeský)
  7. TAŽENÍ DĚTÍ (Karel Dostál-Lutinov)
  8. (NA MORAVSKÉM POLI.) ( H. Uden)
  9. Čert je vem! (Adolf Heyduk)
  10. DEJME MU HAJAT. (Louis Křikava)