OTCOVSKÁ RADA.
Z horského města.
Pan kontribuční Mlsák v městě
kdys svého syna navštívil,
by posilnil ho při studiích,
a takovou mu radou byl:
„Slyš, synu, nadšeným jsi tuze
pro mus a uměn plachý rej,
máš letos dělat maturitu,
tož jenom toho sobě dbej;dbej.
Či nadšení tě v světě spasí
a citu plamenitý vznět?
z práv vykonáš-li státní zkoušky,
je otevřen ti celý svět.
40
Hleď aspoň dvorním radou býti
a chytře oženit se hleď,
vše, co ti v cestě, odstrč směle,
to potřebí je, pane, teď!”
Syn váhal sic, leč otec hodný
dal synáčkovi peněz dost:
„Nech veršů,” děl, „radš tu a tamo
pij sklenku vína pro radost.”
A syn – ač zpočátku se vzpíral
krás křídly ovanutý duch –
včas učinil, jak otec radil,
až znikl srdce čárný ruch.
Leč úřad dostal velmi brzy,
a rychle šlo to výš a výš,
a za pár let jej přání vlasti
i národ omrzely již.
Byl rád, že konal podle rady,
vždyť v pravdě dvorním radou jest,
má řád a šlechticem je k tomu
a „von“ se píše; jaká čest!
41
Von Mehlsack; to je přece něco,
a za heslo má: „Froh und frisch!”
a provdal dceru za majora
a koupil si dva domy již.
Má pro své syny stipendiastipendia,
ač neumějí psát ni číst,
a pro každého na vybranou
má napřed několik už míst.
A po cestách, kde sám dřív kráčel,
chce, aby syn též děti vlík’;
tak skonal zbožně, zaopatřen
co věrný Čech a. katolík.
42