OTCOVSKÁ RADA.

OTCOVSKÁ RADA. Z horského města.
Pan kontribuční Mlsák v městě kdys svého syna navštívil, by posilnil ho při studiích, a takovou mu radou byl: „Slyš, synu, nadšeným jsi tuze pro mus a uměn plachý rej, máš letos dělat maturitu, tož jenom toho sobě dbej;dbej. Či nadšení tě v světě spasí a citu plamenitý vznět? z práv vykonáš-li státní zkoušky, je otevřen ti celý svět. 40 Hleď aspoň dvorním radou býti a chytře oženit se hleď, vše, co ti v cestě, odstrč směle, to potřebí je, pane, teď!” Syn váhal sic, leč otec hodný dal synáčkovi peněz dost: „Nech veršů,” děl, „radš tu a tamo pij sklenku vína pro radost.” A syn – ač zpočátku se vzpíral krás křídly ovanutý duch – včas učinil, jak otec radil, až znikl srdce čárný ruch. Leč úřad dostal velmi brzy, a rychle šlo to výš a výš, a za pár let jej přání vlasti i národ omrzely již. Byl rád, že konal podle rady, vždyť v pravdě dvorním radou jest, má řád a šlechticem je k tomu a „von“ se píše; jaká čest! 41 Von Mehlsack; to je přece něco, a za heslo má: „Froh und frisch!” a provdal dceru za majora a koupil si dva domy již. Má pro své syny stipendiastipendia, ač neumějí psát ni číst, a pro každého na vybranou má napřed několik už míst. A po cestách, kde sám dřív kráčel, chce, aby syn též děti vlík’; tak skonal zbožně, zaopatřen co věrný Čech a. katolík. 42