ZDÁRNÝ SYN.
Pán zbil sluhu; sluha vetchý, starý
snesl těžké ono pohanění;
viděl hanbu sluhy synek jarý,
čistil zbraň a mlčel ve zachvění.
Pán bil zase – starý hlavu sklopil,
do šedivých vousů mlčky plakal,
divoký však pocit syna chopil,
náhle k pomstě za otce ho lákal.
Pán chtěl vyjet s souložnicí svojí,
vstoupit chtěli na bujného oře,
v podnož měl dát sluha rámě dvojí,
stařec šel a nes’ i toto hoře.
22
Polo v stáří, polo zmíral v haně; –
pán už nohu k hlavě starci vznesl,
viděl syn to, napnul bystře zbraně –
nevstoupil pán – mlčky k zemi sklesl.
23