HUS.

Adolf Heyduk

Vše věřím, co je v písmě, avšak lépe; jak chce to Spasitel, ne papež však, jenž ve všem poslušenství žádá slepé a před klamy svůj uzavírá zrak. Na slovech jen, ne na duchu on staví, má za zjevení Páně lidský klam a těžkým hříchem poskvrněné hlavy za tovaryše Krista dává nám. Kněz má být vzorem čistoty a mravů, ať papež jest, ať žebravý jen mnich; či lítý vlk můž’ kázati snad bravu, když tajně bohopustý koná hřích? Jak můž ten svátost udělovat platně, jejž tíží jakýs hrozný hlavní hřích? Jak může jiné rozhřešovat zdatně ten, v jehož srdci ďábel vilnost zlíh’? Dle svěcení jen že má k tomu práva? Ó jaký veliký to bludů blud! Zda proti bohu hřešit neustává? Zda bohat má být kněz, či bratr chud? Zda Kristus odíval se lesklým zlatem, zda kryl jej nach a zdobil zlatohlav, když božským vzletem pod chudoby šatem ved’ k otci svému lidstva bludný dav? Zda kupčil Spasitel náš s prebendami, či odpouštěl jen, kdo mu zaplatil? Ne, ne, to vše jen vaše lstivé klamy a za nimi sám kníže pekel byl! Co činil on, seč nejste vy, jen kněží, on řek’ toť tělo mé, mé bude zas, ať věky na té minulosti leží, co řekl on, to neplatí v náš čas. Nedával oplatku svým při večeři, chléb lámal jim a z kalicha dal pít, on děl: Ten spasen je, kdo v Otce mého věří, a v nebi nechtěl přímluvníků mít. Tak činit snažím se, jak Kristus káže, tak čiňte též, to směle volám k vám, a teď ať katan váš mi ruce sváže, jsem Kristem posilněn a vytrvám!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

279. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLVIII. Milerád na všecko zapomíná (František Jaroslav Kamenický)
  2. „ROSNIČKA.“ (Karel Dostál-Lutinov)
  3. Z DENÍKU Mlle DE T... (Josef Svatopluk Machar)
  4. Po posvěcení kandydáta k ouřadu kazatelskému. (Jiří Opočenský)
  5. Otázky z strany nového veršovství. (Václav Stach)
  6. XXXV.) Což jest platno, že křesťan sem, (Václav Stach)
  7. 87. Pouhý nehřích, bratře, ještě k cnosti (Jan Kollár)
  8. NA RANNÍ. (Vítězslav Hálek)
  9. Kněžství. (Jaroslav Vrchlický)
  10. IV.) Křesťane! naše spasení (Václav Stach)