PO SOBÁŠI.

Adolf Heyduk

Po sobáši! Už jsem tvoje, od svých musím domů, odčesnuta od tatíčka jako snítka stromu. Odtržena od matičky, jako růže v květě, už mi budeš, můj Juričko, vším na božím světě. V kostele i na komůrce budu všecka tvoje, od košilky do oplecka, Jurko zlato moje. Od podpatků u čižmiček až do vlasů půtce; urobils mi, učařils mi, kučeravý škůdce! Do vůle ti musím všecka, jak se ti jen ráčí, a mně v duši hned jak k smíchu a hned jako k pláči.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

390. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SEDMIKRÁSY. (Karel Dostál-Lutinov)
  2. BOHUSLAVA RAJSKÁ (Antonín Klášterský)
  3. báseň bez názvu (Rudolf Pokorný)
  4. RŮŽE POVÁŽSKÁ. (Adolf Heyduk)
  5. Pod růžovým v poli keřem zrodila se Jana... (Adolf Heyduk)
  6. Oloupená. (Adolf Heyduk)
  7. K vůli svatému. (Adolf Heyduk)
  8. Branko. (Rudolf Pokorný)
  9. IX. (Rudolf Pokorný)
  10. LÍPA. (František Odvalil)