IV. Zanech města, zlaté modly,

Adolf Heyduk

Zanech města, zlaté modly, u nás celou duší prodli, když se budí pláň i stráně, a Bůh s nebes blankytu v slunka prvním zákmitu k ňadrům země kloní skráně. Patř, jak v nesmírném tom chrámě tvorstvu žehná Jeho rámě, jak se modlí strom i kvítí, a jak béře útěchu vesmír z jeho nádechu, jímž zjev slunce v jas se nítí. Největší tvá přeohromná síň jen komůrka mu skromná; nač mu rozum tvůj vždy chorý v úděl dává nízký chrám? Přjjď, on pohostí tě sám v slunné síni pro vše tvory!

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

459. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BOŽSKÉMU SRDCI! (Xaver Dvořák)
  2. CHORÁLNÍ MŠE (Otokar Březina)
  3. KANCIONÁLY. (František Kvapil)
  4. Oculos Tuos ad nos converte! (Xaver Dvořák)
  5. IX. Červánky. (František Táborský)
  6. JEŽÍŠ DO EMAUS JDOUCÍ. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  7. Krasiński. (Jaroslav Vrchlický)
  8. COELESTIS URBS JERUSALEM (Karel Dostál-Lutinov)
  9. Vánoční. (E. Antonowicz)
  10. II. Vezměte kříž na bedra hříchy spjatá (Václav Šolc)