Ve chrámech klášterních kde drobnou rosou chytá(J6f)
se zlomen slunce žeh na zvadlé malbě fresk(J6m)
spí zpěvů chorálních mystická duše vlitá(J6f)
v sonorních rytmů těžký majestátní lesk(J6m)
A při mších slavnostních když v zlatých svícnech míhá(J6f)
na stvolech voskovic se ohňů žhavý květ(J6m)
na loži ticha smrtelném se smutná zdvihá(J6f)
a spádem molovým ji slýchám hřmít a pět(J6m)
Do kleneb zavlhlých svým vzdušným křídlem zvoní(J6f)
dech vonný kadidel jí vonnou řízu tká(J6m)
a v exaltací žár puls její monotonní(J6f)
kaskádou tónů královských se rozelká(J6m)
Ke trůnům Tajemství se třesouc hrůzou blíží(J6f)
v říš světel mystických ke branám věčných měst(J6m)
nad země nešťastnou a zaslzenou tíží(J6f)
jak prapor vlající na zlatých hřebech hvězd(J6m)
Po lodích chrámových na vlnách tónů slétá(J6f)
a v duše věřících vlá jejích křídel tep(J6m)
jak vláha úrodná na záhon na němž zkvétá(J6f)
žeň tužeb chvících se a vonných modliteb(J6m)
Tak svatý umělec ji žhavou duší chápal(J6f)
když pečeť tajemství rozlomil v dumách svých(J6m)
a vínem obětním na nekrvavý zápal(J6f)
ji vyléval z kalicha rytmů sonorních(J6m)
Mně v dechu zástupů voskovic vůně sytá(J6f)
a z varhan kvílících se snáší tichý stesk(J6m)
ve chrámech klášterních kde drobnou rosou chytá(J6f)
se zlomen slunce žeh na zvadlé malbě fresk(J6m)