IV. Zanech města, zlaté modly,

Adolf Heyduk

IV.
Zanech města, zlaté modly, Zanech města, zlaté modly,
u nás celou duší prodli, když se budí pláň i stráně, a Bůh s nebes blankytu v slunka prvním zákmitu k ňadrům země kloní skráně. Patř, jak v nesmírném tom chrámě tvorstvu žehná Jeho rámě, jak se modlí strom i kvítí, a jak béře útěchu vesmír z jeho nádechu, jímž zjev slunce v jas se nítí. Největší tvá přeohromná síň jen komůrka mu skromná; nač mu rozum tvůj vždy chorý v úděl dává nízký chrám? Přjjď, on pohostí tě sám v slunné síni pro vše tvory! 16

Kniha Oddech v lese (1910)
Autor Adolf Heyduk