IX. Pravil’s, že mi přebohatou

Adolf Heyduk

IX.
Pravil’s, že mi přebohatou Pravil’s, že mi přebohatou
knihovnu svou ukážeš, skvostnější že nenajde se. Nuže, příteli, jsme v lese, je to pravda, rci, či lež? Nevěřící! Pohleď kolem, vybeř sobě, číst-li chceš; viz ty luhy, lesy, skály – to je lexikon můj malý; plnější-li nalezneš? 22 Travin, květů, stromů, vůně, bzukot včel a ptáků zpěv i ten vřes, jenž v mech se kryje, to jsou samé poesie, pročítej a zjař svou krev! Učenci a poetové do všeho se mohou vsnít, vhodná-li je k tomu doba – a chtí-li své směry oba vzájemně si doplnit! Viz, já všecko důmyslně v jedno spojil napořád – proč by nemoh’ člověk čiIý v posvátnou též spojit chvíli různé věci v lad a řád. 23

Kniha Oddech v lese (1910)
Autor Adolf Heyduk