Touha po písni.

Adolf Heyduk

Když v poli strom se k žití vzruší, an květnou vůni v srdci tuší a ptačí písně po nivách, tu blah na horská temena v hruď lesů duch vzlétá k blankytnému plesu, by pro perly vln bílých v směsu zas touhy bílou rukou sáh’. A letí, letí bez únavy; co zemských poutníků mu davy? on touží z prachu v kouzel skrýš, vždy výš, kde srdce s duchem v jedno zvučí a padají si do náručí, by jati lásky silou ručí svých citů zvučnou píli číš.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

84. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Duma při jara návratu. (Adolf Heyduk)
  2. ŠUMAVSKÁ CHÝŽE. (Adolf Brabec)
  3. Probuzení. (Adolf Heyduk)
  4. MLÁDÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Lesní třešně v bukovině, (Adolf Heyduk)
  6. TICHO V LESE. (Antonín Klášterský)
  7. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  8. XIV. Kantáty když ptactvo zpívá, (Adolf Heyduk)
  9. Plny svěžesti jsou lesy (Adolf Heyduk)
  10. Divné dojmy. (Adolf Heyduk)