Slunce.

Adolf Heyduk

Žhavý svět se v nebi nítí, oslneš, kdy k němu zříš, prazdroj-li to všeho žití, velkých-li to duchů skrýš? Tvůrcova-li číše zlatá, věčnosti v němž kryje zdroj, výheň-li, v níž vojska svatá bleskovou si kují zbroj? Štít-li je to archanděla, slávy nebes studna as, či plamenů záře stkvělá, v nichž se mladí phönix čas? Hvězdy-li to v požár slité, královský-li nebes trůn, rejdiště-li plamenité apokalyptických brun? Na plášti-li Pánů Pána diamant, všech divů div, nebo lidstva zlatá brána do nového žití niv? Marně bádám, marně v touze vzletné duši pravdy ždám; slunce světluškou je pouze lidských myslí věčným tmám.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

785. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VIII. Od modravých hor závrati (Vítězslav Hálek)
  2. 49. Byl muž velký, leč byl roven sopce, (František Sušil)
  3. Poklad. (Adolf Heyduk)
  4. GANYMED. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Červánkům. (Xaver Dvořák)
  6. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  7. Hesperus. (Jaroslav Vrchlický)
  8. DVĚ SESTRY. (Jaroslav Vrchlický)
  9. V bouři. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Poledne. (Jaroslav Vrchlický)