49. Byl muž velký, leč byl roven sopce,

František Sušil

Byl muž velký leč byl roven sopce(T5f) Jenž týl mračný k nebi prostírá(T5m) A vnitř na čas oheň zavírá(T5m) A když uzrá lávou zhoubně chropce(T5f) Což mi rek ten když z nás dělá robce(T5f) Když v něm vládne duše uvírá(T5m) Když nám révu a žeň potírá(T5m) A nám v zemi z rájů tvoří hrobce(T5f) Ten kdo v sobě sílu sopky cítí(T5f) Potop ducha nejhloub na dno moře(T5f) Zlato perly drahokam tam stvoře(T5f) A když poklad v krokot se mu vznítí(T5f) Vynoř výspou sklad těch skvostných květů(T5f) v ráj proměň pouště našich světů(T5f)

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

465. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vita! dulcedo! (Xaver Dvořák)
  2. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  3. Červánkům. (Xaver Dvořák)
  4. Poklad. (Adolf Heyduk)
  5. Podmořské poklady. (Stanislav Mráz)
  6. Melancholie. (Xaver Dvořák)
  7. VIII. Od modravých hor závrati (Vítězslav Hálek)
  8. List ze hřbitova. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Slunce. (Adolf Heyduk)
  10. Východ měsíce. (Jaroslav Vrchlický)