49. Byl muž velký, leč byl roven sopce,

František Sušil

Byl muž velký leč byl roven sopce(T5f) Jenž týl mračný k nebi prostírá(T5m) A vnitř na čas oheň zavírá(T5m) A když uzrá lávou zhoubně chropce(T5f) Což mi rek ten když z nás dělá robce(T5f) Když v něm vládne duše uvírá(T5m) Když nám révu a žeň potírá(T5m) A nám v zemi z rájů tvoří hrobce(T5f) Ten kdo v sobě sílu sopky cítí(T5f) Potop ducha nejhloub na dno moře(T5f) Zlato perly drahokam tam stvoře(T5f) A když poklad v krokot se mu vznítí(T5f) Vynoř výspou sklad těch skvostných květů(T5f) v ráj proměň pouště našich světů(T5f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	14
Trochej:	14 (100 %)