Zrání.

Adolf Heyduk

Nač lkát, když jeseň hýří v kraji a mlhy táhnou odevšad na hroznů plný vinohrad? To požehnáním bude snad; vždyť za jeseně hrozny zrají, k nimž červen s polibkem se krad’. A k čemu lkát, když náhle padne stín na tvou tvář a hrdý smích do čela brázd a čela rýh? Vždyť v šedých mlhách stesků tvých jak oheň v rudých hroznech mládne též zář tvých písní krvavých. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

538. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TULÁCI. (Karel Červinka)
  2. PODZIMNÍ DUMA. (František Kvapil)
  3. SVÉ DCEŘI. (Josef Václav Sládek)
  4. STROMY V PODJESENI. (Xaver Dvořák)
  5. Duma listopadová V. (Adolf Heyduk)
  6. Smutek. (Bohdan Kaminský)
  7. Jarní dnové. (Jaroslav Vrchlický)
  8. PŘÍCHOD JESENĚ. (Petr Fingal)
  9. Podzimní noci v Cemešské dolině na Kavkaze. (Adolf Heyduk)
  10. Smutný čas. (Adolf Heyduk)