Zrání.

Adolf Heyduk

Zrání.
Nač lkát, když jeseň hýří v kraji a mlhy táhnou odevšad na hroznů plný vinohrad? To požehnáním bude snad; vždyť za jeseně hrozny zrají, k nimž červen s polibkem se krad’. A k čemu lkát, když náhle padne stín na tvou tvář a hrdý smích do čela brázd a čela rýh? Vždyť v šedých mlhách stesků tvých jak oheň v rudých hroznech mládne též zář tvých písní krvavých. – 59
Básně v knize Parnasie (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 17):
  1. Parnasie.
  2. Lék
  3. Věčné zřídlo.
  4. Rád lahodnou bych píseň zpíval.
  5. „Jsi měkkým,“ díte...
  6. Mne nepřizdobil zlatohlav...
  7. Večer.
  8. Mlhy.
  9. V parku za jeseně.
  10. Tužba.
  11. Plaché písně.
  12. Život a smrt.
  13. Touha po písni.
  14. Slunce.
  15. Chrám jediný.
  16. Božství.
  17. Věčná změna.
  18. Komáři.
  19. Jen pevným, hrdým buď!
  20. Nadšení.
  21. Kdo spáse lidstva chtí.
  22. Evangelium L. N. Tolstého.
  23. Vyčkej času!
  24. Klidně!
  25. V čem spása.
  26. Záhady.
  27. Vyčkej času!
  28. Útěcha.
  29. Motýl.
  30. Píseň a karafiát.
  31. Co jest štěstí?
  32. Okamžiky štěstí.
  33. Bálové šaty mé Zdeny.
  34. Zdeně I.
  35. Zdeně. II.
  36. Panna.
  37. Mimosa.
  38. Nech bouři přejít!
  39. K čemu lítostiti?
  40. Život.
  41. Zrání.
  42. Soucit.
  43. Pravá píseň.
  44. Štěstí.
  45. Žena
  46. Ty ruce žehnej.
  47. Nad co není.
  48. Zpěv a hudba.
  49. Buď jako píseň...
  50. Ó, slávy nehledej!
  51. Sláva.
  52. Hamlet.
  53. Nový věk.
  54. Buď požehnán, kdo v božství krásy věří.
  55. Ó nestýskej a neříkej...
  56. Sdílnost.
  57. Snílek.
  58. Samotář.
  59. Srdce básníkovo.
  60. Krvavé perly.
  61. Básník nemódní.
  62. Klamné štěstí.
  63. Básník.
  64. Zpěv.
  65. Hvězda.
  66. Nad ukončenou knihou.