Vyčkej času!

Adolf Heyduk

Vyčkej času!
Nestýskej, netouži, vyčkej času, dnové se prodlouží v letním jasu; s jara až v nebesa skřivánek zaplesá, k svým než se pohrouží v moře klasů. Nermuť se, ustaniž, vztyč se, vzmuži; změní se, nedbej již, hruď co úží; co bylo šípkem dřív, změní se na podiv v kytku – však uvidíš – zlatých růží. 38