V parku za jeseně.

Adolf Heyduk

V parku za jeseně.
Buk s břízou v starém parku stojí blíž sebe, plesa opodál, sněť se snětí se družně pojípojí, jak králové by, ženě svojí, dal ruku hrdopyšný král. Však mezi nimi v slunném jasu sem tamo lítla hejna much, jež lstivě k podzimnímu kvasu při pestrých pěnkav zvučném jasu ven vábil rudých listů vzruch. To pavouk zřel a čilou pílí tam roztáh’ hedváb sítí svých – druh byl to neobdobně stylý – jež v podvečerní byly chvíli již plny mušek kovových. Když z červánků den vzcházel nový, stkvost duhy v pavučinách tkvěl a zdobil sítě pavoukovy, a pod sdružených stromů krovy mdlý stehlík mrtvým muškám pěl. 21
Básně v knize Parnasie (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 17):
  1. Parnasie.
  2. Lék
  3. Věčné zřídlo.
  4. Rád lahodnou bych píseň zpíval.
  5. „Jsi měkkým,“ díte...
  6. Mne nepřizdobil zlatohlav...
  7. Večer.
  8. Mlhy.
  9. V parku za jeseně.
  10. Tužba.
  11. Plaché písně.
  12. Život a smrt.
  13. Touha po písni.
  14. Slunce.
  15. Chrám jediný.
  16. Božství.
  17. Věčná změna.
  18. Komáři.
  19. Jen pevným, hrdým buď!
  20. Nadšení.
  21. Kdo spáse lidstva chtí.
  22. Evangelium L. N. Tolstého.
  23. Vyčkej času!
  24. Klidně!
  25. V čem spása.
  26. Záhady.
  27. Vyčkej času!
  28. Útěcha.
  29. Motýl.
  30. Píseň a karafiát.
  31. Co jest štěstí?
  32. Okamžiky štěstí.
  33. Bálové šaty mé Zdeny.
  34. Zdeně I.
  35. Zdeně. II.
  36. Panna.
  37. Mimosa.
  38. Nech bouři přejít!
  39. K čemu lítostiti?
  40. Život.
  41. Zrání.
  42. Soucit.
  43. Pravá píseň.
  44. Štěstí.
  45. Žena
  46. Ty ruce žehnej.
  47. Nad co není.
  48. Zpěv a hudba.
  49. Buď jako píseň...
  50. Ó, slávy nehledej!
  51. Sláva.
  52. Hamlet.
  53. Nový věk.
  54. Buď požehnán, kdo v božství krásy věří.
  55. Ó nestýskej a neříkej...
  56. Sdílnost.
  57. Snílek.
  58. Samotář.
  59. Srdce básníkovo.
  60. Krvavé perly.
  61. Básník nemódní.
  62. Klamné štěstí.
  63. Básník.
  64. Zpěv.
  65. Hvězda.
  66. Nad ukončenou knihou.