Vyčkej času!

Adolf Heyduk

Vyčkej času!
Nespěchej k štěstí, tiše jen, vše nemůž’ najednou býti, nejprv se travou jeví len, pozděj jak modravé kvítí! Poupě, jež touží růží být, obalu hledí se zbavit; dřívdřív, nežli můžeš v nebi žít, musíš se v očistci stavit. 43