Plaché písně.

Adolf Heyduk

Plaché písně.
Mráz prstem klepe na okence, a zimy chvějící se paže hebounké kytice a věnce na mlžná skla mé síňky váže. Zřím v dálku; sluncem pláň se nítínítí, v ní myšlénky mé poletají, z čel sněžné hvězdičky jim svítí, jichž září písně v srdci zrají. Leč náhle chomol vrabčích hlasů zpod okna v můj se úkryt vznáší – hle, smělce, válčí o půl klasu, a všecku žeň mých písní plaší! 23