Soucit.

Adolf Heyduk

Soucit.
Dobrým buď! Ať duch tvůj nadšen vzlétá v nebes kraj, kde krása s pravdou zkvétá; svoboda kde náhle z hrobu vstává, na srdce když Bůh jí ruku dává. Tamo věčné jaro lidstva hoří; ze slz jeho opály se tvoří a z krůpějí krve žalem vroucí nová slunce lásky všemohoucí. Tamo vzleť a v písně zlatém pylu přines lidstvu soucit v dar a sílu, by, jak s jara vonné kvítí k luhu, sdílnou duší druh se přivil k druhu. – 60
Básně v knize Parnasie (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 17):
  1. Parnasie.
  2. Lék
  3. Věčné zřídlo.
  4. Rád lahodnou bych píseň zpíval.
  5. „Jsi měkkým,“ díte...
  6. Mne nepřizdobil zlatohlav...
  7. Večer.
  8. Mlhy.
  9. V parku za jeseně.
  10. Tužba.
  11. Plaché písně.
  12. Život a smrt.
  13. Touha po písni.
  14. Slunce.
  15. Chrám jediný.
  16. Božství.
  17. Věčná změna.
  18. Komáři.
  19. Jen pevným, hrdým buď!
  20. Nadšení.
  21. Kdo spáse lidstva chtí.
  22. Evangelium L. N. Tolstého.
  23. Vyčkej času!
  24. Klidně!
  25. V čem spása.
  26. Záhady.
  27. Vyčkej času!
  28. Útěcha.
  29. Motýl.
  30. Píseň a karafiát.
  31. Co jest štěstí?
  32. Okamžiky štěstí.
  33. Bálové šaty mé Zdeny.
  34. Zdeně I.
  35. Zdeně. II.
  36. Panna.
  37. Mimosa.
  38. Nech bouři přejít!
  39. K čemu lítostiti?
  40. Život.
  41. Zrání.
  42. Soucit.
  43. Pravá píseň.
  44. Štěstí.
  45. Žena
  46. Ty ruce žehnej.
  47. Nad co není.
  48. Zpěv a hudba.
  49. Buď jako píseň...
  50. Ó, slávy nehledej!
  51. Sláva.
  52. Hamlet.
  53. Nový věk.
  54. Buď požehnán, kdo v božství krásy věří.
  55. Ó nestýskej a neříkej...
  56. Sdílnost.
  57. Snílek.
  58. Samotář.
  59. Srdce básníkovo.
  60. Krvavé perly.
  61. Básník nemódní.
  62. Klamné štěstí.
  63. Básník.
  64. Zpěv.
  65. Hvězda.
  66. Nad ukončenou knihou.