Kdo spáse lidstva chtí.

Adolf Heyduk

Kdo spáse lidstva chtí.
Po světla poháru kdo žhavou duší žízní a k lidstva spasení leb věčným bděním trýzní a ducha pochodeň na slunci pravdy nítí, ten supům nevděku vždy v kořist dává žití. Jen žal mu odměnou, jenž do duše mu vnočí, jen ruce spoutané a na krev zrudlé oči, jen hlava stepaná a probodnuté prsy, z nichž růží krvavých mu vyrůstají trsy. To úděl vznešených, již lidstvo vznésti touží z vln útrap pověčných, v nichž od věků se hrouží; kdo světa spáse chtí, vždy dravčí stíhá osud – jak dřív, Promethee, zní řetězy tvé posud. 36
Básně v knize Parnasie (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 17):
  1. Parnasie.
  2. Lék
  3. Věčné zřídlo.
  4. Rád lahodnou bych píseň zpíval.
  5. „Jsi měkkým,“ díte...
  6. Mne nepřizdobil zlatohlav...
  7. Večer.
  8. Mlhy.
  9. V parku za jeseně.
  10. Tužba.
  11. Plaché písně.
  12. Život a smrt.
  13. Touha po písni.
  14. Slunce.
  15. Chrám jediný.
  16. Božství.
  17. Věčná změna.
  18. Komáři.
  19. Jen pevným, hrdým buď!
  20. Nadšení.
  21. Kdo spáse lidstva chtí.
  22. Evangelium L. N. Tolstého.
  23. Vyčkej času!
  24. Klidně!
  25. V čem spása.
  26. Záhady.
  27. Vyčkej času!
  28. Útěcha.
  29. Motýl.
  30. Píseň a karafiát.
  31. Co jest štěstí?
  32. Okamžiky štěstí.
  33. Bálové šaty mé Zdeny.
  34. Zdeně I.
  35. Zdeně. II.
  36. Panna.
  37. Mimosa.
  38. Nech bouři přejít!
  39. K čemu lítostiti?
  40. Život.
  41. Zrání.
  42. Soucit.
  43. Pravá píseň.
  44. Štěstí.
  45. Žena
  46. Ty ruce žehnej.
  47. Nad co není.
  48. Zpěv a hudba.
  49. Buď jako píseň...
  50. Ó, slávy nehledej!
  51. Sláva.
  52. Hamlet.
  53. Nový věk.
  54. Buď požehnán, kdo v božství krásy věří.
  55. Ó nestýskej a neříkej...
  56. Sdílnost.
  57. Snílek.
  58. Samotář.
  59. Srdce básníkovo.
  60. Krvavé perly.
  61. Básník nemódní.
  62. Klamné štěstí.
  63. Básník.
  64. Zpěv.
  65. Hvězda.
  66. Nad ukončenou knihou.