Sláva.

Adolf Heyduk

Sláva.
Vy zhynuly jste, lidstva ideály, na hrobě vašem démon vášní hude, zisk s rozkoší se v poskok na něm daly, kde Kristus ten, jenž křísiti Vás bude? Kde vzlet, kde citů vroucí poesie? Kde harmonické něhy Afrodity? na stolci uměn hadí chtíč se vije, a zlatohlavem neduhy jsou kryty. Zde bujnost vede otupené dláto, tam přetvařuje barvy v ohně žhavé, tam místo orné půdy jeví bláto a ve frivolnost mění zvyky hravé. Zde jemnocitnost na chorobu klesla, tam v zuřivost, bol Laokonta v líci, a Afrodita, z moře jež se vznesla, na vilnou ze šantánu záletnici. 72