Život a smrt.

Adolf Heyduk

Život a smrt.
Ta věčná touha, věčná přání a věčná píle, věčný chvat, jak aureolu dáti skrání a štěstí, nemající stání, k svým nohám na vždy upoutat. Chcem’ pravdě roušku strhnout s líce, zdroj světla mocí chceme zřít, a touha poznání vždy více řve u bran záhad jako lvice, leč nikdo nejde otevřít. Tak srdce týráme i duši, leč neskrotný je vášní vír, jen dál, ať potmě; kdo pak tuší, že s napnutou nás stíhá kuší spor duše, smrti bohatýr. A spouští šíp – hruď chví se mřením – jest neúprosná jeho moc – až doznáváme sil svých tlením, že smrt je světla políbením a život stínů plná moc. 24
Básně v knize Parnasie (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 17):
  1. Parnasie.
  2. Lék
  3. Věčné zřídlo.
  4. Rád lahodnou bych píseň zpíval.
  5. „Jsi měkkým,“ díte...
  6. Mne nepřizdobil zlatohlav...
  7. Večer.
  8. Mlhy.
  9. V parku za jeseně.
  10. Tužba.
  11. Plaché písně.
  12. Život a smrt.
  13. Touha po písni.
  14. Slunce.
  15. Chrám jediný.
  16. Božství.
  17. Věčná změna.
  18. Komáři.
  19. Jen pevným, hrdým buď!
  20. Nadšení.
  21. Kdo spáse lidstva chtí.
  22. Evangelium L. N. Tolstého.
  23. Vyčkej času!
  24. Klidně!
  25. V čem spása.
  26. Záhady.
  27. Vyčkej času!
  28. Útěcha.
  29. Motýl.
  30. Píseň a karafiát.
  31. Co jest štěstí?
  32. Okamžiky štěstí.
  33. Bálové šaty mé Zdeny.
  34. Zdeně I.
  35. Zdeně. II.
  36. Panna.
  37. Mimosa.
  38. Nech bouři přejít!
  39. K čemu lítostiti?
  40. Život.
  41. Zrání.
  42. Soucit.
  43. Pravá píseň.
  44. Štěstí.
  45. Žena
  46. Ty ruce žehnej.
  47. Nad co není.
  48. Zpěv a hudba.
  49. Buď jako píseň...
  50. Ó, slávy nehledej!
  51. Sláva.
  52. Hamlet.
  53. Nový věk.
  54. Buď požehnán, kdo v božství krásy věří.
  55. Ó nestýskej a neříkej...
  56. Sdílnost.
  57. Snílek.
  58. Samotář.
  59. Srdce básníkovo.
  60. Krvavé perly.
  61. Básník nemódní.
  62. Klamné štěstí.
  63. Básník.
  64. Zpěv.
  65. Hvězda.
  66. Nad ukončenou knihou.