Ó nestýskej a neříkej...

Adolf Heyduk

Ó nestýskej a neříkej...
Ó nestýskej a neříkej, že pěvci písní závidíš; znáš srdce rej a světa rej? Jest jinaký, než mníš a sníš! Ty znáš jen jasný citů zdroj a jeho perel čarný vzruch, však ňader věčný nepokoj a srdce prorvu zná jen Bůh. Ty znáš jen růže ladných slov a jejich pylu vábný dech; kde zkvetly však, jest blaha rov a slza vláhou v kořenech. Ty zříš jen oka snivý jas a tváře svůdný ruměnec; však je-li požár pekel as či nebes zář, to nevíš přec. 81 Ó nestýskej a neříkej, že pěvci písní závidíš; ten světa rej a srdce rej? jest jinaký, než mníš a sníš. 82