Nad ukončenou knihou.

Adolf Heyduk

Jak mi divno u srdce i v skráni, jak se oko mlží, tají dech, vidím-li vás, květy pestrých zdání, v černých řadách knihy na listech. Jste-li více, vyzpívání snové, než roj skřehlých motýlův a mdlých, v proměnlivé době jeseňové na luh touhy náhle vyletlých? Na listy když poutala vás paže, bezvolně ten setřela vám pel, tajemně jenž cit a krásu váže, skvost vkládaje lehkých do křídel. Ach, mně smutno na vás při pohledu, srdce buší, zalívá se zrak; slunný sen můj leskne se jak z ledu. – A s mým zpěvným štěstím také tak!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

386. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Moje geranium. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Portrait Minky. (Julius Alois Koráb)
  3. Herbář. (Antonín Sova)
  4. NEDBÁM. (Adolf Heyduk)
  5. XVII. Rád zřím z jara na větvici první lístek svěží, (Jaroslav Vrchlický)
  6. Pro zvadlý květ... (František Serafínský Procházka)
  7. SLEČNĚ. (Adolf Brabec)
  8. JAK SLUNCE NA LADECH. (Josef Václav Sládek)
  9. SRPEN. (Kamil Berdych)
  10. V tvém úsměvu. (Jaroslav Vrchlický)