Ráj mladosti.

Adolf Heyduk

Zas ráje svého vidím kout: řad domků, téměř v lese, k nimž potok, zbaven horských pout, sběh’ potají si postesknout a perly pěn jim nese. Krov věže s rudým šindelem i lesklá báň se drobí, kříž na sirou se kloní zem, a jiřic hnízda pod krovem na staré spadla hroby. Vrch zvětral proudem drahných let, i hrad i bašty hradu, a smrk, jenž tak si pyšně ved’, že desetkrát výš mne se zved’, skráň šedou má i bradu. Ach smutno, žalno kolem kol, leč něco mě sem svádí; keř mého blaha je tak hol, zde růží kvetl každý stvol – ach, kde jsi, kde, mé mládí? Ó kraji můj, ó sade můj, jen jedno duch můj prosí: jsem myslí tvůj, jsem srdcem tvůj; keř vzpomínek mi opatruj, než chladná smrt mě skosí! Jen jednu růžičku dej zpět, jen jednu milou zdobu; nech zlíbat ji, nech přivonět a ne-li, aspoň v konec běd hoď do mého ji hrobu.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

634. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Trosky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  2. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)
  3. None (Adolf Heyduk)
  4. None (Adolf Heyduk)
  5. Vzpomínky. (Adolf Heyduk)
  6. Drobné děje. (Adolf Heyduk)
  7. None (Adolf Heyduk)
  8. BĚLA (Adolf Heyduk)
  9. Bez odvětu. (Adolf Heyduk)
  10. None (Adolf Heyduk)