VE JMÉNU KRISTA!

Adolf Heyduk

Král Valdemar vtrh s vojskem do Arkony(J5f) by víru v Krista vnutil Slovanům(J5m) s ním biskup Absolon I zvučí zvony(J5f) a mečem huben lid a každý dům(J5m) I vzato k vyhubení lidstva hříchů(J5f) tisíce vojáků a různých mnichů(J5f) již jako vrány na zpěváky sedli(J5f) a hubili co tygřím okem zhlédli(J5f) a vyžírali domy stáje setí(J5f) a vraždili vše starce ženy děti(J5f) a choré ubožáky v smrtném loži(J5f) vše Římu k zálibě a větší slávě boží(J6f) Chrám Svantovítův vyloupen je již(J5m) vše zlato sebráno i nádob skvost(J5m) sám biskup vchází drže v ruce kříž(J5m) jímž tluče lid jenž ostré zbraně prost(J5m) ven z chrámu prchá sotva stačí noha(J5f) a vojsku v kořist dává svého boha(J5f) Hle Svantovít bůh bohů čtverhlavec(J5m) už divochy je stržen dolů s trůnu(J5f) a voják v hruď mu seče sveřepec(J5m) a drze kope posvátnou mu brunu(J5f) jež v hulákání vyvedena z stáje(J5f) k týrání nechána je tlupám láje(J5f) co zatím chrám a vše co v něm je hoří(J5f) A Svantovít bůh bohů vlečen k moři(J5f) je vojskem proklínán a pokálen(J5m) jež meč mu vzalo drahocenný plen(J5m) jímž do hlav jeho bije hrubá četa(J5f) jež pohlížely do všech čtyř stran světa(J5f) a jež lid slovanský výš všeho ctil(J5m) než Valdemar chrám jeho vyplenil(J5m) a kněze chrámu z Absolonské rady(J5f) v chrám uzavřel a spálil dohromady(J5f) Byl nářek po Ráně byl pláč a křik(J5m) když bezhlav vlečen bůh a jeho dřík(J5m) byl štípán okázale širočinou(J5f) lid vlasy ruje ženy hněvně klnou(J5f) i děti všecko Lidé přeubozí(J5f) svým katům málomocně jenom hrozí(J5f) a statnější již meče drží paží(J5f) v zoufalství do vlastních je ňader vráží(J5f) neb v beznaději že zas vstane bůh(J5m) bez odporu vše vraždí druhem druh(J5m) ať matka dcera v spárech lotrů stoná(J5f) vše hyne z běsné vůle Absolona(J5f) Tak padla Arkona tak zhynul lid(J5m) jenž v otcův víře hledal duší klid(J5m) je celá Rána zbita mrtva leží(J5f) jak mít chtěli král a jeho kněží(J5f) již mocí vnikli v tichých lidí místa(J5f) a lásce učit měli jménem Krista(J5f) z nichž doby té ať rab ať král byl každý(J5f) ať kněz ať voják nastrojen byl navždy(J5f) A posud žijí tamo na Rujaně(J5f) ti ukrutníci jako havěť káně(J5f) a jako mračno vítězně kol lítá(J5f) kde v moře vrhli boha Svantovíta(J5f) Těch míst jich lid straní se i ptenci(J4f) jsouť vrazi Slovanů teď zatracenci(J5f) již straší v vůkol každou země hroudu(J5f) a trpět musí k božímu až soudu(J5f) kdy pověčným se trápit musí žárem(J5f) zběsilý Absolon s ukrutným Valdemarem(J6f) A trest ten nemá žádnou času mez(J5m) jak Svantovítův zaklel je kdys kněz(J5m) Tak obraceli vrazi jménem Páně(J5f) kdys bratry slovanské tam na Rujaně(J5f) a Bůh těch potvor děsně zběsilých(J5m) přec bleskem nezabil a nedbal jich(J5m) či ohluch zběsilců těch rvavým rykem(J5f) když vraždil biskup lidstvo s panovníkem(J5f) a vedli tichý národ v smrt a zmar(J5m) ti běsi Absolon a Valdemar(J5m)

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

197. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠÍLENSTVÍ ZA URAGANU (Božena Benešová)
  2. Babel. (Václav Šolc)
  3. Citlivé báně echa pružně komíhají (Richard Weiner)
  4. PROVENCE. (Josef Svatopluk Machar)
  5. Pouta. (Augustin Eugen Mužík)
  6. PUSŤ VLÁDY OTĚŽE... (Louis Křikava)
  7. DORS TU CONTENT, VOLTAIRE... (František Kvapil)
  8. ČECHY. (František Zavřel)
  9. MANGART. (Jaroslav Vrchlický)
  10. JSOU V DUŠI MUŽE... (Jan Spáčil-Žeranovský)