VII. NA ÚTĚKU.

Adolf Heyduk

Před pomstou Turků prchá král, až v tajném lůně skal sluj dravcům dávno nevlídnou si za skrýš vyhledal. V kout temný choulí se jak vlk, zlý pusty zavilec, když žhavým bodcem ukrocen je v železnou dán klec. V mech zahrabán je, opuštěn, mře, hyne, siná ret, a vedle sedí s úšklebem až na kost vyschlý kmet. Druh divný: vlasy zježeny, zrak zapadlý je v důl, a zvadlá ruka – supí dráp – má v opor drsnou hůl. „Kdo jsi?“ dí Zikmund ustrašen. „a zkad jsi přišel sem?“ „Chceš tolik vědět najednou? Jsem vojny dědicem! Jdu z Cařihradu, kde byl štván svých kněží na povel, do války vehnal klidný lid mdlý císař Manuel. Tvé bydlo jsem si oblíbil, nuž z půlky se mi kliď, jsem Hlad, to velmi řídký host u velkých pánů, viď? – Aj, strádáš! věz, bylť život tvůj mou dýkou tajně klát, chci zřít, zda může mi spíš král než žebrák vzdorovat. Hehe! můj milý, dobře vím, toť strašlivo, co den kal bahna pít a nechutnou jíst dubí kůru jen! Což zdechliny si nevážíš? zde jest jí dost a dost! Vlk ovšem lepší maso vzal, leč zbyla přece kost. A tamo tuří kýta, viz, jez, z nedávných je dob, jen chutě, než ji sklove sup a po ní snad tvůj drob!“ A chechtá se a mluví zas: „Sem s kýtou v útulek, či nechceš z mrchy ochutnat a dokázat, že’s rek?“ Král zlícený chyt’ kmetův vous, leč klesá, padá sláb; kmet hněviv králův život stisk’ a sevřel v tuhý dráp. A hmoždil, mořil: „Jen se chvěj a svíjej, teď jsi můj, vždyť národ trpěl mnohem víc tvou válkou, pamatuj!“ A nehty v život ponořil a zuřivě v něm ryl; Král zúpěl, do klubka se svil, a v podušky se kryl. Zrak zděšením byl vypoulen, z úst těžký dral se sten; bděl: „Lék chci!“ Ruče lékařem lék sladký přinesen. A sotva pozřel král, již spal, leč zběsilých snů láj jej pomstou žene příšernou jak Kaina v jiný kraj.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zikmund, zúpět, zikmundův, králův, zlítit, pluviál, legát, viz, kostnický, král

50. báseň z celkových 194

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. X. NA BESARABSKÝCH PUSTINÁCH. (Adolf Heyduk)
  2. XXXV. NOVÁ ZEMĚ. (Adolf Heyduk)
  3. KRÁL ZIKMUND. (Otakar Červinka)
  4. XXX. MOR. (Adolf Heyduk)
  5. VIII. V NOVÉ CELE. (Adolf Heyduk)
  6. XXIII. NA JEZEŘE KOSTNICKÉM. (Adolf Heyduk)
  7. DUCE! DUCE! (Petr Křička)
  8. ZKAZKA PRACHATICKÁ. (Adolf Heyduk)
  9. II. LÉKAŘ. (Adolf Heyduk)
  10. XIII. U POKLADU VÁCLAVOVA. (Adolf Heyduk)