Ó NECHTE...

Adolf Heyduk

Ó nechte mne a nedbejte mne již! Co měl jsem rád, způl shltla smrti říš a jen co mám, si chráním vroucí duší – a o to strach mi stále poklid ruší. Nic nechci už – mám v srdci zlata dost; nač víc by toužil osamělý host? Co jsem, co mám, vše poberte a spleňte, jen sny mé samoty mi nezažeňte! To přátel upřímných je posud tlum, ať v údol stoupám, nechať slézám v chlum, ti jedině jsou se mnou věrní druzi a s nimi jdu, jen nerušte mne v chůzi!

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

243. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. *** Proč naposledy v těchto stránek řadu (Alois Škampa)
  2. Mrtev (Josef Barák)
  3. Eponina. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Amen, amen pravím vám, má zlatá, (Josef Holý)
  5. EPILOG (Petr Fingal)
  6. Stance. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Povzdech. (Jaroslav Vrchlický)
  8. MÝM NEPŘÁTELŮM. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. IMMORTELLA. (Irma Geisslová)
  10. Naladění. (Jaroslav Vrchlický)