Jarní ruch.

Adolf Heyduk

Svět jižních vánků pocelem se budí, luh květem pyšní se, les vnadou dýše, cit prozářený kypí z lidské hrudi jak víno z číše. Zdroj rozperlen; jak labuť mdlá si svěží kment křídel Vesna v červánkovém moři, den slunný touhou u nohou jí leží a láskou hoří. Na vzduchu zlatých vlnách zvučně plyne pták jásající k nebes nivám zase, a krása vesmír do náručí vine a usmívá se. Na trávě žhavé diamanty planou, v nich na tisíce nejluznějších zjevů; a s větví stromu vonné vločky kanou – a pěvcům z duše rudé kapky zpěvu. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

136. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Za pluhem. (Adolf Heyduk)
  2. Hymnus jeseně. (Alois Škampa)
  3. JARNÍ NEDĚLE. (Alois Škampa)
  4. NA LESNÍ CESTĚ V LUHAČOVICÍCH. (Adolf Heyduk)
  5. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  6. Lesní třešně v bukovině, (Adolf Heyduk)
  7. Cestou. (Adolf Heyduk)
  8. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  9. Vlaška. (Adolf Heyduk)
  10. V tichu svátečním. (Vojtěch Pakosta)