Čekám!

Adolf Heyduk

Čekám písně, píseň nepřichází; hlava mi těžká; v úbočích už zbujilo se mlází, všude plno písní, moje schází; proč nepřichází, kde asi mešká? Pole zmládla, luhy zpeřestily, zkypřely hvozdy; ze studánky červenky už pily, skály jatou bystřeň propustily a tutéž chvíli les mladé drozdy. Střemcha kvete, žežhulice kuká, motýl se budí, čilimník a planá růže puká, v lipách zvoní píseň sladkozvuká, ale má ruka klade se k hrudi. Čekám písně; šťasten nebudu-li? Však proč se lekám? Vytryskne, jak zdroj když tryská z žuly, jen až hořec k pahorkům se stulí, pomněnka k řekám. – S růží jí čekám!

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

48. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VII. Jsem zaleknut, jako bych při hříchu (Jan Neruda)
  2. U VLASTNÍHO HROBU. (Adolf Heyduk)
  3. Česká radost. (Augustin Eugen Mužík)
  4. PASAČKA. (Josef Václav Sládek)
  5. LXXXVI. Dumám; (Adolf Heyduk)
  6. Renegát. (Václav Šolc)
  7. V CIZINĚ. (Irma Geisslová)
  8. LIV. Vy zpěvní druzi jarních poupat, (Vítězslav Hálek)
  9. VLTAVA MI ZPÍVÁ (Růžena Jesenská)
  10. ***   Po zrosených květech k lesu pospíchám, (Lev Blatný)