Komu dal Bůh jaro milé.

Adolf Heyduk

Komu dal Bůh jaro milé, trhej růže si, ó věř, rády ti z nich ruce bílé vínky svijou na kadeř. Komu dal Bůh jaro krásné, nastřádej si kvítí v hrob; v čas když slunce v mlze hasne, jsou již luhy bez ozdob! –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

471. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ. (Sigismund Bouška)
  2. XIII. Na milostné jara bůže – (Josef Uhlíř)
  3. Zahrádka Boží. (Vilém Ambrož)
  4. Rozkvétající poupě. (Václav Antonín Crha)
  5. Legenda o panně. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Nenahraditelná ztráta. (Vojtěch Lešetický)
  7. XXXVII. Pannám. (František Matouš Klácel)
  8. Lilie. (Josef Kuchař)
  9. RŮŽE. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Růže polední. (Hanuš Věnceslav Tůma)