Legenda o panně.

Augustin Eugen Mužík

Vzduch pomněnkou kvetl tiše se chvěl(Y4m) kdy lost anděl do nebe spěchal(Y4f) V svých loktech on duši panenskou měl(Y4m) a život vzal leč vab nechal(Y4f) I pluli tak zvolna v objetích(Y3a) ta vybled že i duch ten (Y4f) dum podivných plni jež každou chví(Y4f) jim na retu kouzlily blaže smích(Y4m) Na Tvůrco srdci oživla zas(Y4m) zda možno to ve větší ješ krásu(Y4f) Víc nesvitne slza z hedvábných řas(Y4m) a ze zlata oblouk kolem vlasu(Y4f) Kdo ce blaha by mohl dát(Y4m) Ó neviď panno milost ji(Y4f) tam o to tam tebe zna(Y4f) a čeka ve svůj blaže řad(Y4m) Však průvodce panny kdes v úkrytu mřel(Y4m) a byly to perly jež tiše plakal(Y4f) Zde cestu k ní věč zavřenou měl(Y4m) a svět ten jej panny podobou kal(Y4f) Stál nehnu tak a myšlénky zlé(Y4m) mu bujely v hla jak z jara hloží(Y4f) poznán byl od panny spani(Y5m) a obeslán k bí stolici boží(Y4f) A před Bohem v tiché pokoře stál(Y4m) ta lilije skla vzruše ze snů(Y4f) Ó dovol mi Sva tak volal a lkal(Y4m) s díky a poklidem před Tebou klesnu(Y4f) na dálnou pošli mne blaženou zem(Y4m) tam domov mi bude v podo panny(Y4f) a život můj stane se čarovným snem(Y4m) jenž pl je světla a manny(Y4f) Tu usmál se jem a bolest Bůh(Y4m) a děl Přece jednou kdo rozuměl(Y4f) še mých tvůrčích snů a tuch(Y3a) těch nejkrasších jež jsem potit uměl(Y4f) Tak na zem si jdi však navrať se zas(Y4m) uvidíš že nepochopila(Y4f) než sbě ti zla pasem vlas(Y4m) Nuž na shledanou ty lilije (Y4f) Ó nebeský tvore přelude sva(Y4f) ó panno viz klečím a modlím(Y3f) se k to Ó zůstaň paprsku zla(Y4f) dokud tady na zemi prodlím(Y4f) Tam v nebesích če družka tvá(Y4m) ta panna jíž ři zjednals nebe(Y4f) Bůh uvi nás zde anly dva(Y4m) a slzami požeh tebe(Y4f) Ty šíle světe tvou libou jest(Y4m) v ty panenské tváře nach studu kat(Y4f) Ta panna to bří nemu nést(Y4m) ten anděl sklaním nemu plakat(Y4f) On rozduje křídla vznese se v dál(Y4m) ach vizte jak le do nebe le(Y4f) Nás horouc zlí nebeský král(Y4m) a se dvěma anděl budu tře(Y4f)

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

668. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BÍLÁ RŮŽE. (Václav Šolc)
  2. Útěcha. (Simeon Karel Macháček)
  3. LILIE. (Josef Lukavský)
  4. XI. Ty’s jenom ještě poupátko, (Vítězslav Hálek)
  5. Milujícího přání. (Josef Wenzig)
  6. XXXII. Stráň pukla v lilie bílé, (Vítězslav Hálek)
  7. RŮŽE. (Václav Jaromír Picek)
  8. Hezká Liduška. (Jan Pravoslav Koubek)
  9. XXXVII. Pannám. (František Matouš Klácel)
  10. Předhovor. (Alois Vojtěch Šmilovský)