BÍLÁ RŮŽE.

Václav Šolc

Rostla jako kvítko v poli, radost v srdci pučila jí, rozkvětla jako poupě, chtěla rozvít láskou v máji. Avšak rostla ke smutku jen, květla jenom k uvadnutí, a když měla láskou rozvít – byla bledá ku shasnutí. Putovala k Svaté Hoře, k matce boží do kapličky, klekla před ní na kolena, modlila se modlitbičky: Za otce i za matičku, za své bratry, sestry drahé, za vše duše ve očistci – za své srdce přeneblahé. Bledá dívko vyplač se jen, plakat tobě hezky sluší, vždyť ta slza na lilii krásy její neporuší. Bledá dívko, zanech smíchu, smích tvůj ach, ten srdce bodá, vždyť ten brouček zlatolesklý přec jen lilje krásu hlodá. Jako nočních nebes smutek hledí na mne oko tvoje – jako země roucho noční květe temně líčko tvoje. A jak hvězdy padající kanou slzy z oka tvého, kanou v propast pustých nocí – v srdce lidu necitného.

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

674. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KOLO OSUDU. (Václav Šolc)
  2. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  3. I. Nehasne to na nebesku (Josef Kalus)
  4. Milujícího přání. (Josef Wenzig)
  5. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. Poupě. (Rudolf Pokorný)
  7. I. Přeněžným jara dotknutím (Vítězslav Hálek)
  8. K jmenovinám Marince St..vé. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  9. Milující dívka. (Václav Antonín Crha)
  10. Věnečky. (Simeon Karel Macháček)