Noc do kraje se krade.

Adolf Heyduk

Noc do kraje se krade, s ní hvězda nesčetná, a na rty ruku mi klade jak žena záletná. Jen nezraď, milý, šepce, sen naší milosti, až ve svém klínu tě hebce tvá družka uhostí. A nedbej na hvězd zvěsti a závistný jich kmit, vždyť v slzách lásky mé v štěstí se budou zrcadlit! A nedbej, co se stane, a nedbej na můj vzdech, on jako diamant vzplane v červáncích na květech.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

515. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ta jedna slza Tvá. (Ervín Špindler)
  2. XXII. (Karel Sabina)
  3. K noci. (Bohuslav Čermák)
  4. VEČERNÍ PÍSEŇ ZOUFALÉHO. (František Kvapil)
  5. První a poslední obraz. (Václav Antonín Crha)
  6. Poezie. (Eliška Krásnohorská)
  7. NOC. (Václav Jaromír Picek)
  8. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  9. NOC. (Karel Hynek Mácha)
  10. Což plakat mám – – (Adolf Heyduk)