Smutno.

Adolf Heyduk

Smutno! Ptáci hvozdům s bohem dali, k jihu vzlétli, v jihu zapadali; smutno v mojí duši, smutno kolem – větrové se sbíhají a sváří, dechem řeží rýhy do mých tváří, žluté listy shánějíce polem. Hlava uklání se, zrak se kalí; všecko všudy mlhy v roušku halí, slunečnou co dříve řízu mělo. Písně, písně, vraťte se mé skráni, pohlaďte mi teplou svojí dlaní bez růží tak náhle zchladlé čelo! Vás-li četa k mé se hrudi sblíží, na tisíce zim mi neublíží; každá z vás je čarodějným lékem, když jak zlatá muška temnost lesa, srdce moje, jehož peruť klesá, prozáří svých očí sladkým vděkem. Ach, jak zář ta hruď mou k žití vzruší! Písně, písně, vraťte se mé duši!

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

543. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Niti Jeseně. (Adolf Heyduk)
  2. XVII. Sestár jsem, vím, (Adolf Heyduk)
  3. NA LESNÍ CESTĚ V LUHAČOVICÍCH. (Adolf Heyduk)
  4. Družky duše. (Adolf Heyduk)
  5. Jaro v zimě. (Adolf Heyduk)
  6. Pták v srdci. (Adolf Heyduk)
  7. SLOKY. (František Kvapil)
  8. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  9. Jsem Čech. (Adolf Heyduk)
  10. V bouři. (Adolf Heyduk)