Nikdy víc.

Adolf Heyduk

Pod lipou kdys našli jsme se, oběma cit zžehnul tvář, kypré listí chladilo ji – v duši mé i v duši tvojí vzešla zlatá štěstí zář. Zde to bylo. Němých zkazek plálo na rtech na tisíc. Svadla lípa, juž jí není – zdali my si v rozcházení vyjdem opět šťastni vstříc?

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

57. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V zapomnění. (Alois Škampa)
  2. V mé duše hlubiny. (Josef Václav Sládek)
  3. SKOLIE. (Ladislav Arietto)
  4. XXX. Hluboká noc byla v mé duši, (Adolf Heyduk)
  5. Báseň. (Bohdan Kaminský)
  6. Dost! (Adolf Heyduk)
  7. SOTVA ŽE PRVNÍ PAPRSK SPAD’. (Antonín Jaroslav Klose)
  8. UTIŠENÍ. (Adolf Brabec)
  9. TY PŘIŠEL JSI. (Herma Pilbauerová)
  10. VEČERY. (Herma Pilbauerová)