Noc před bojem Vstal s lože Otakar(J5m)
vždyť nelze spát když hruď rve hněvu spár(J5m)
a nelze spát když v lestné zrady tuše(J5f)
v stesk křídla noří rozbolená duše(J5f)
a polekané nese mysli zpět(J5m)
co dávno vůkol zapomněl už svět(J5m)
Ten kříž jejž král nes samlandskému lidu(J5f)
zle jeho srdce pálí bez poklidu(J5f)
a tak jej potírá a tak jej moří(J5f)
jak on ten tichý lid a leb mu hoří(J5f)
I zachvěl se a jak by zděšen byl(J5m)
zrak stranou k ohni stráže obrátil(J5m)
jenž bujným šlehem v táboře se kmital(J5f)
a při vrcholu modrojasně zkvítal(J5f)
Král v dumách hledí do plamene zřídla(J5f)
a hle jak vzrůstá ono divné světlo(J5f)
Jak velký plivník rozvinuje křídla(J5f)
z nichž každé tknutím dálný kraj by zhnětlo(J5f)
a jak se výší v rudných jisker roji(J5f)
zří Otakar že postať v ohni stojí(J5f)
jež pod oblaky temeny se zvedá(J5f)
a žhavým okem jeho oko hledá(J5f)
V kříž na prsou má ruce položené(J5f)
kol čela pak jež mohutně se klene(J5f)
je z lípy ratolestí úpleť zvadlá(J5f)
a těžkým smutkem kryta je tvář vpadlá(J5f)
Jak bleskem stižen stojí Otakar(J5m)
zda pravda jest či divný ohně žár(J5m)
Leč čím víc odvrací tvář čarné výhně(J5f)
tím mocněji vždy oko nazpět tíhne(J5f)
až zdiveno tkví rudém na plameni(J5f)
Slyš mluví kdos či větru je to chvění(J5f)
jenž křovím probíhá a řeky trestí(J5f)
I žasne král Zjev ohně smutně věstí(J5f)
Slyš Perunův jsem kněz zřec nejprvnější(J5f)
kdys v krásném Polabí mé bylo dlení(J5f)
chýž rodných bratrů bývala mou skrejší(J5f)
tys zhubil nás a Samland náš už není(J5f)
A háje bývaly tam našich bohů(J5f)
kde lid se scházel v zpěvném velebení(J5f)
však padlo vše kam ty jsi šinul nohu(J5f)
a svatých hájů v Samlandě už není(J5f)
Jich lípy posvátné jich kypré skvosty(J5f)
ty živé chrámy k ducha ponoření(J5f)
tys podťal je a sžeh i s letorosty(J5f)
jen holá poušť lip v Samlandě juž není(J5f)
Kde z rohů Svantovíta hojnost chutná(J5f)
kde srpů zvuk Ach zbraně ryčné znění(J5f)
vše vzalo nám jen píseň zbyla smutná(J5f)
mír blaho láska v Samlandě juž není(J5f)
Dřív Radhostova probíhala brůna(J5f)
hvozd líbezný teď mečem vrah jej plení(J5f)
a písní oplzlou v něm chví se struna(J5f)
ach svaté krásy v Samlandě juž není(J5f)
Kde mohyly kde břízy bělokoré(J5f)
kde oheň soudný sladké varit znění(J5f)
jichž zvuky léčilo se srdce choré(J5f)
Ach zpěvných léků v Samlandě juž není(J5f)
Kde zlaté číše pod svatyně krovem(J5f)
pro jarní bohů s lidmi veselení(J5f)
Vše křižáckým je uloupeno lovem(J5f)
ni půdy hrst už vlastnictvím nám není(J5f)
Oj rudnout bude Rudov po sta věků(J5f)
a krve proudy vnikat do osení(J5f)
tam zabil jsi nám sílu vrahům k vděku(J5f)
kde dlí kde spí Rci u Rudova není(J5f)
Tam od žen muže vodils na popravu(J5f)
noc zjasnils na požár jenž hrůzou plane(J5f)
z žen vdovy jsou jež žalem střihou hlavu(J5f)
však věz i země tvá se vdovou stane(J5f)
Vlast po otcích jež chléb dávala dětem(J5f)
jak matka sílu prsy v odkájení(J5f)
tu vzal jsi nám syn rodný žebrá světem(J5f)
a v Samlandě mu dávno bratra není(J5f)
Tys sekerou nás učil svojí věře(J5f)
křtem nazýval jsi naše v krvi mření(J5f)
dnes zve tě papež za to hlavou sběře(J5f)
a zavraždit tě knězi hříchem není(J5f)
Tak proti bohům boje vedls kruté(J5f)
již dali tobě slávy dovršení(J5f)
teď ztuply však tvé zbraně v slunci kuté(J5f)
tvé slávy králi zklamaný juž není(J5f)
Tys zradil Římu krevné pobratřence(J5f)
nuž v zradě buď též tvoje probuzení(J5f)
ať vetřelec rve vavřín tvého věnce(J5f)
ať na tvém též jak na našem ho není(J5f)
Ta cizí zášť jež v boji bohy klatém(J5f)
tvým mečem ubila nás v lstivém vření(J5f)
buď také tvým i památky tvé katem(J5f)
tvé koruny tvé hlavy zítra není(J5f)
A zase plamen šleh a klesl kmitem(J5f)
jak náhlý blesk když z mraku níž se vije(J5f)
až v ohnisku se ukryl popelitém(J5f)
v srdci králově se líhly zmije(J5f)