Co konat?

Adolf Heyduk

Mám v pasu přiostřenou dýku, ta blýská se jak ženin zrak a věčného by dala líku; leč smrti děsný otazníku, rci, co as bude pak? Ej, jak by se to odcházelo tam do neznáma v dálnou dál, kdy úpisem by srdce mělo, že zhyne duch, když zhyne tělo, i všechen stesk i žal! Když žádný to však neprozradí, an nemůže, tož času dost, líp konat, co nám láska radí; svět žití ztrát nám nenahradí a smrt je zřídka vzácný host.

Patří do shluku

zikmund, zúpět, zikmundův, králův, zlítit, pluviál, legát, viz, kostnický, král

170. báseň z celkových 194

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nové vření. (Adolf Heyduk)
  2. Nemohu a nechci! (Adolf Heyduk)
  3. Shýbají se větve k zemi, (Adolf Heyduk)
  4. None (Adolf Heyduk)
  5. Samovrah. (Adolf Heyduk)
  6. MASOPUSTNÍ BALLADA S POPELEČNÍM ZAKONČENÍM. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. Na hrobě Čelakovského. (Vojtěch Lešetický)
  8. Co proti přírodě nám za ostrahu? (Adolf Heyduk)
  9. Rozhovor. (Adolf Heyduk)
  10. SMRT BÁSNÍKA. (Antonín Klášterský)