Co konat?

Adolf Heyduk

Co konat?
Mám v pasu přiostřenou dýku, ta blýská se jak ženin zrak a věčného by dala líku; leč smrti děsný otazníku, rci, co as bude pak? Ej, jak by se to odcházelo tam do neznáma v dálnou dál, kdy úpisem by srdce mělo, že zhyne duch, když zhyne tělo, i všechen stesk i žal! Když žádný to však neprozradí, an nemůže, tož času dost, líp konat, co nám láska radí; svět žití ztrát nám nenahradí a smrt je zřídka vzácný host. 72