Jeseň.

Adolf Heyduk

Jeseň.
S vlhkým křídlem letí jeseň do kraje, zda to víno mojí duše uzraje, zda z těch rudých, v ňadrech skrytých krůpějí, jednu vroucí, žhavou píseň vypěji? Nevím, běda! rostou noci, roste mráz, co jsme ráno trhat chtěli, klame nás, přes noc sletí na vinici sněžný mrak – vše to tam, jen kalná krůpěj padne v zrak! 33