Vábení.

Adolf Heyduk

K obzoru slunce se kloní za dálné hory vždy níž a tiše, dojemně roní krev zlatou v mořskou říš. Na srdci červené růže má tajemná hloubka vod a vzdychá, vábí a láká a zve; ó znám ten svod! A za noci hrdélník čárný, hvězd skvostem zářivým, na šíji zdobou si věsí a šepce: „Spěš, buď mým! Co vidíš, tvým bude všecko: těch démantů skvostný roj i zlatorudé ty růže, jen s mým své srdce spoj!“ Nelákej; nevěřím, moře! Znám tvoji měnivou lest; tvá krása, tvůj jas – tvá láska, tvá hloub – jak sláva jest.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

499. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XI. Hymna Apollinovi. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Tys jak anděl z jiných říší (Rudolf Mayer)
  3. Hvězdám. (Josef Kuchař)
  4. Hvězdný mír. (Alfons Breska)
  5. 70. Ještě jeden pohled žhavý, (Josef Kuchař)
  6. Aquarium. (Alfons Breska)
  7. Hovor dvou andělů. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Pod dívčí hlavičku AI. Seiferta. (Josef Svatopluk Machar)
  9. V. POLIBKY. (Jaroslav Vrchlický)
  10. DESCENDIT AD INFEROS. ( H. Uden)