Aquarium.

Alfons Breska

Jak na dně moře vládne v duši záhadné přítmí zelené, jež nikdy bouře nerozruší, kde všechny tvary se jen tuší a všechny barvy stlumené. Chvílemi cosi s výše slítne, zda byl to zvuk či pouhý stín? Jak zlatá rybka tucha kmitne směsicí chaluh, šerem svitne a sjede kamsi do hlubin. Hloub tato nezná slunce svitů, zde věčné přítmí, věčná tiš, co tady tajně žije v skrytu, jest neurčitých tuch a citů, myšlenek nedosněných říš. Zde rozvíjí se čárná snění jak vábné řasy rozkvětlé, jež pod vodou své barvy mění a v beztvárnou se hmotu změní, kdyby se octly na světle.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

388. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Spí zelený jak ostrov... (Adolf Heyduk)
  2. DESCENDIT AD INFEROS. ( H. Uden)
  3. Ozvěny. (Alfons Breska)
  4. Vábení. (Adolf Heyduk)
  5. III. Jitro po bouři. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NOREC. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Na terasse ve slunečním žáru ( H. Uden)
  8. Jasné, žárné odpoledne: ( H. Uden)
  9. MIKROKOSMOS. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XI. Hymna Apollinovi. (Jaroslav Vrchlický)